V současné době může dojít z důvodu inventury a přechodu na nový systém ke zpoždění objednávek. Děkujeme za pochopení, děláme to pro Vás

Smaragdový chaos

banner zelený

Bylo upršené páteční odpoledne. Byla jsem ve svém malém ateliéru, který se nacházel v Pařížské ulici v jednom z podkrovních bytů. Přesně tohle počasí jsem nejvíc milovala – bubnování deště na stará vysoká okna, malířské plátno a já. V tomhle počasí jsem necítila ten každodenní spěch a tlak z něčeho, co musím ten den splnit, jen jsem poslouchala déšť a malovala. Věděla jsem totiž, že ani nikdo jiný nikam nespěchá, a že většina lidí je doma, čte si, nebo se dívají na oblíbený seriál. To mi dodávalo pocit klidu, který se v mém hektickém životě jinak nedostavuje. Štětcem jsem právě malovala abstraktní obraz ženy, která byla naprosto přehlcená svými myšlenkami. Ty moje se mezitím stočily k muži, kterého jsem dnes zahlédla u mé oblíbené kavárny na rohu Třiadvacáté, když jsem spěchala s ranním kafem do redakce. Když jsme se střetli pohledem, svět se zase na chvíli zastavil. To jsou pro mě tak vzácné chvíle, že si vždycky připadám jako v jiné realitě – tam, kde neexistuje chaos a kde se můžu hluboce dívat do těch smaragdových očí, aniž by mě kdokoliv vyrušil. Moje myšlenky se smáčely v té zelenomodré barvě úplně stejně, jako se moje štětce smáčely v obličeji neznámé ženy. Omylem jsem sjela štětcem níž, než jsem chtěla. Zelenomodrá se rozpíjela u oranžových rtů a pokračovala stále níž. A níž. Jemné konce štětce se dotýkaly jemné pokožky ženy, která si tak moc přála zastavit čas. Zastavil se u klíčních kostí a přejížděl tam a zpátky. Pomalu. Pokračoval dál a levé bradavky se dotkl tak lehce, že si nebyla jistá, zda se to vůbec stalo. Přesvědčila se až poté, co na ní spatřila smaragdové cákance, které se linuly až k jejímu klínu. V tu chvíli se zelenomodrá barva roztekla úplně všude. Cítila ji zatékat do všech zákoutí, kam se tak moc bála kohokoliv pustit. Barva jí slepovala konečky prstů, svrběla na zátylku a hořela přímo v klíně. Roztékala se na podlaze pomalu a dlouze, jako horký med. Nechala se celá pohltit, až z ní nezbylo nic než barva. Hlasitě zahřmělo a společně s vybuchnutím nebes se ozval hlasitý ohňostroj všemožných barev – pár barevných výstřiků, které tu navždycky zůstanou.

Když jsem v dešti utíkala domů, všechny barevné cákance mi tekly po rukou, můj béžový kabát začínal připomínat malířské plátno a barvy postupně mizely v upršeném dni úplně stejně, jako všechny moje strachy a obavy.

Vaše Tereza

 


Proměňte příběh ve skutečnost!

→ Jemné tahy štětcem

→ Zvýraznění smaragdových očí


Kód poukazu od Alza.cz vkládejte prosím do poznámky v 3. kroku objednávky.

Potřebujete poradit?
+420 777 221 200 (Po-Pá 9 - 15 hod) info@tajemnakomnata.cz