Až ti řeknu já

nikola-jovanovic-SQZl2ykH7E8-unsplash

Po mnoha měsících, kdy se svět otočil vzhůru nohama kvůli koronaviru a nikam jsme nemohli, se konečně otevřela divadla, kina a restaurace. Jelikož jsem hodně společenská a home-office s věčným posedáváním doma je pro mě peklo, nemohla jsem se dočkat, až budeme moc s přítelem vyrazit na nějakou akci. Neuvěřitelně mi chyběly romantické večeře se sklenkou červeného vína v našich oblíbených podnicích nebo kina, kde to má úplně jinou atmosféru, než večery strávené doma v pyžamu u Netflixu. Rozhodla jsem se převzít iniciativu a koupila jsem nám lístky do divadla na dnešní večer. Alex měl nejspíše stejné pocity a pracovní rutina doma ho také unavovala úplně stejně, jako naše večery, které se od sebe ničím nelišily už několik měsíců. Možná i proto mě chtěl překvapit tak, jako já jeho koupenými lístky do divadla. Když jsem mu totiž volala do práce, ať si večer nic neplánuje, že jdeme na představení, byl nadšený a tajemný zároveň. Do telefonu mi pošeptal, že pro mě má taky jedno překvapení a ať si vezmu ty červené šaty s holými zády, ve kterých můžu jít naostro. Pousmála jsem se a zavěsila.

-


Když Alex přišel domů, byla jsem už nachystaná. Několikrát se na mě podíval tak, že se mi trochu roztřásly kolena, tím jsem se ujistila, že mi to sakra sluší a vzájemně jsme se dál naschvál rozrušovali. Když byl i Alex připravený a v krásném černém obleku, přišel ke mně, políbil mě zezadu na krku a zašeptal mi do ucha: „Ponoř je do sebe, ovládat je budu já.“ A podal mi do ruky elegantní Venušiny kuličky v růžové barvě, které dokonce vibrují a dají se ovládat na dálku. Polilo mě horko. Poodešla jsem a udělala přesně to, co mi řekl. Šli jsme do divadla.

-


Všechno bylo perfektní. Seděli jsme vedle sebe, já v krásných červených šatech, Alex v elegantním černém obleku a užívali jsme si náš romantický večer. Potom hra začala. A s tím i ta naše. Ucítila jsem, jak se ve mně kuličky začínají probouzet. Hodně jemné, ale příjemné vibrace rezonovaly celým mým tělem. Podívala jsem se na Alexe. Ten mi ale nevěnoval jediný pohled a koukal se přímo před sebe… s bezdrátovým ovládáním v ruce. I když se na mě nedíval, věděla jsem, jak se tím baví. Zmáčkl mi pravé stehno a zesílil vibrace. Držela jsem se, abych nezasténala. Stále bez jediného pohledu mi sjel rukou pod šaty, jemně mě pohladil a poté pevněji sevřel. To už jsem věděla, jak se slastně usmívá. Opět zesílil vibrace a mně dělalo potíže soustředit se. Chytila jsem ho za ruku a zaklonila hlavu. Trochu už jsem trpěla. Slastí. Chtěla jsem to a chtěla jsem to dát najevo. Když opět zesílil vibrace, už jsem to nevydržela. Přesně v okamžik, kdy vykřikla hlavní herečka, vykřikla jsem i já. Alex se na mě zpříma podíval a já věděla, co tím myslí.

Celou dobu mi zněl v hlavě text písně od Davida Kollera: „…ty se uděláš, až ti řeknu já.“

Vaše Tereza


Proměňte příběh ve skutečnost!

TK-banner_ proNi


Kód poukazu od Alza.cz vkládejte prosím do poznámky v 3. kroku objednávky.

Potřebujete poradit?
+420 777 221 200 (Po-Pá 9 - 15 hod) info@tajemnakomnata.cz