A na co myslíš ty?

 Bez názvu-1_Kreslicí plátno 1

Ráno jsem se sebrala a šla pracovat do mojí oblíbené kavárny. Plánovala jsem tam zůstat až do večera a chtěla jsem konečně dopsat poslední odstavce mé diplomové práce. Doma jsem pracovat nedokázala. Neustále mě něco rozptylovalo, a navíc jsem se poslední dobou cítila zacyklená v mých pocitech, že jsem buď naprosto bez energie, anebo naopak… Mám jí až moc.


Něco mi chybí. Já dokážu být skvělou partnerkou po hodně dlouhou dobu. Jsem šťastná, jsem skvělá v posteli a jsem tou, kterou by chtěli všichni. Ale pak se ve mně něco změní. Jako by se to táhlo od úplného začátku a pomaličku se to ve mně probouzelo. Mám strach. Mám strach, že to budu já, kdo to všechno zkazí. Jenom proto, že nerada odolávám pokušení.



Kavárna Alchymista je schovaná mezi ulicemi na Letné. Pokud byste chtěli oázu klidu, běžte tam. Já milovala jejich vintage interiér. Stará křesla, ošoupané koberce, krásný černý klavír a lampy, které vytvářely velice intimní osvětlení. Sedla jsem si přímo naproti velice pohlednému muži a objednala si růžové víno se zmrzlými malinami. Otevřela jsem notebook a chystala jsem se psát. Jenže to by se na mě nesměl podívat. Pak už jsem nemyslela na nic jiného. V tom pohledu jsem rozpoznávala několik různých věcí. Ztracenost. Melancholii. Chtíč po svobodě. Měl ty krásné, plné rty, které momentálně musely chutnat jako hořké espresso. Když si ty rty olízl a podíval se na mě znova, už jsem v tom byla zase. Viděla jsem nás, jak jdeme ke klavíru a jak mě na něj něžně pokládá, jak mi vyhrnuje šaty a stahuje dolů černé krajkové kalhotky. Kleká si na kolena a drobnými, neuvěřitelně pomalými polibky mě nechává čekat. Jeho plné rty sají moji pokožku a já opírám obě ruce o klávesy, které demonstrují svojí melodií moje přicházející orgasmy. Fascinuje mě jeho olivová kůže a delší, ledabyle upravené černé vlasy. Připomíná mi italského sexy námořníka, který se poprvé miluje se svou ženou po návratu domů. A taky se tak chová. Všechno je pořád více a více intenzivní… přiráží tvrději a drží mě pod krkem. Klavír se pod nátlakem opět rozezněl a… Vracím se zpátky do reality. Muž se zvedá, věnuje mi poslední pohled, usměje se a odchází.

Někdy je lepší se poddat pouze pohledům.

Vaše Tereza


Proměňte příběh ve skutečnost!

TK-banner_ proNi


Kód poukazu od Alza.cz vkládejte prosím do poznámky v 3. kroku objednávky.

Potřebujete poradit?
+420 777 221 200 (Po-Pá 9 - 15 hod) info@tajemnakomnata.cz

Nastavení cookies

Používáme cookies, abychom Vám umožnili pohodlné prohlížení webu a díky analýze provozu webu neustále zlepšovali jeho funkce, výkon a použitelnost

Nezbytné (vždy aktivní nelze vypnout)
Tyto cookies jsou potřeba, aby web fungoval správně
Analytické
Pomáhají nám pochopit, jak web používáte. S jejich pomocí ho můžeme zlepšovat
Profilující (marketingové)
Díky těmto cookies vám můžeme zobrazovat relevantní obsah a reklamy, které pro vás mohou být zajímavé a užitečné